Mapa

Advokátní kancelář JUDr. Oldřich Ševčík

(Ne)vyjadřování se k cizím případům, to jest nevyjadřování se k případům jiných advokátů

Před nedávnem jsem poslouchal za jízdy autem rádio. Nějaký novinář se ptal nějakého advokáta na nějaký známý případ, který se zrovna objevoval v hromadných sdělovacích prostředcích. Pokud si dobře vzpomínám, šlo tam o to, že došlo ke způsobení jakési škody, nevím už komu a kým. Novinář se ptal advokáta, co by se stalo, kdyby ten, o koho šlo (obviněný či obžalovaný) způsobenou škodu zaplatil nebo doplatil. Dotazovaný advokát řekl, že o tomto případu nic neví, nemůže poskytovat žádná hodnocení, odhady ani odborná stanoviska. Novinář se dále ptal: „Dobře, kdybyste vy v tomto konkrétním případě tohoto konkrétního klienta obhajoval, co byste mu poradil?“ Advokát odpověděl: „Pokud bych mu něco poradil, tak bych byl vázán advokátní mlčenlivostí a nesměl bych to vyprávět novinářům.“ Novinář se zase ptal: „V tomto případě ale nejste vázaný mlčenlivostí, můžete nám říci, co byste mu poradil, kdyby…“ Na to na všechno advokát odpověděl, že nemůže mluvit o případu, který se ho netýká. Ten který klient si zvolil jiného advokáta nebo mu byl jiný advokát soudem ustanoven. S tím se musí radit. S ním musí i projednat, zda se bude i něco sdělovat hromadným sdělovacím prostředkům. Jinými slovy, advokát se odmítl vyjadřovat o cizím případu, o cizím klientovi. Byl jsem nadšen. Tak je to správné. Této zásady se držím i já. Pokud se mě někdo zeptá, co si myslím o nějakém probíhajícím případě, kde nevystupuji, tak většinou řeknu po pravdě, že nevím. Případy, které se mě netýkají, většinou moc nesleduji. Jenom znám třeba ty nejzákladnější údaje, které si přečtu v novinách. Po dalších údajích se nesháním. Dále řeknu, ať už o případu nic nevím, nebo něco ano, že v žádném případě nemohu poskytovat žádné komentáře, prognózy a podobně. Nikdo mě o ně nepožádal. Pokud chcete nějakou věc probírat, pak je vhodné tuto věc probrat s tím, koho se to týká, pokud má zájem.

Co se týče poskytování informací v mých kauzách, to jest tedy v případech, které se týkají mých klientů, pak jsem nucen uvést, že neposkytuji žádné informace. Jsem vázán mlčenlivostí. Tuto svoji mlčenlivost si vysvětluji nejšířeji. Nejsem tedy oprávněn sdělovat, zda jsem někoho v minulosti zastupoval, respektive obhajoval či nikoliv. Co se týče současných klientů, pak se domnívám, že nejsem oprávněn sdělovat jejich jména a nejsem oprávněn sdělovat, proč se na mě obrátili. To znamená, jedná-li se o kauzu občanskoprávní, trestní či jakoukoliv jinou.

Proto vždy, když se na mě obrací novináři a ptají se na nějakého mého klienta, jsem nucen říci, že nemám od něho žádný pokyn jakýmkoliv způsobem o jeho věci hovořit. Jedině, kdyby mě o to výslovně požádal a přesně mi sdělil, co mám novinářům sdělit, pak by to bylo možné. Stejně bych ale věc napřed s klientem probral, především to, zda je vůbec vhodné vydávat nějaká prohlášení.