Mapa

Advokátní kancelář JUDr. Oldřich Ševčík

Odvolací řízení, nový klient za účelem odvolání

Někdy se stane, že po dlouhém či ne tak dlouhém přípravném řízení v trestní věci proběhne soudní stadium u soudu prvního stupně s výsledkem, který není takový, jaký ten který klient, respektive obviněný a později obžalovaný, očekával. Od zahájení trestního stíhání k vynesení nepravomocného rozsudku uběhly třeba dva roky. Nyní se tedy obžalovaný odvolá, odvolání spolu s advokátem odůvodní. Napíše se, v čem jsou spatřovány vady, ke kterým došlo na straně soudu prvního stupně. Může to znamenat, že ani státní zástupce ani obžalovaný ani poškození ani obhájce ani zmocněnec poškozeného nejdou k žádnému jednání u odvolacího soudu. Jenom jsou poštou (nebo do datové schránky) vyrozuměni, že se věc vrací soudu prvního stupně. Pak probíhá opětovně jednání u soudu prvního stupně, který je povinen provést, co mu odvolací soud uloží.

Odvolací soud také může nařídit takzvané veřejné zasedání o odvolání, což je zvláštní druh jednání, ve kterém strana, která nesouhlasí s rozsudkem argumentuje proti rozsudku a strana, která s rozsudkem souhlasí, zase odvolacímu soudu navrhuje, aby bylo odvolání zamítnuto. Nejtypičtějším příkladem je, když je obžalovaný odsouzený a podá odvolání, ve kterém tvrdí, že skutek nespáchal, nebo se sice doznává, ale trvá na tom, že uložený trest je zbytečně vysoký. Státní zástupce pak navrhuje, aby bylo odvolání zamítnuto.

Někdy se stává, že obžalovaný v této situaci chce změnit advokáta, který doposud vykonával funkci jeho obhájce. Chce si najít advokáta jiného, lepšího. Samozřejmě, je to možné. Každý obžalovaný má právo zvolit si za obhájce, koho chce a to z řad advokátů. V každém případě je však třeba zvážit, má-li to smysl. Kdyby za mnou přišel někdo, kdo byl právě po dlouhé době přípravného řízení a soudního stádia u soudu prvního stupně odsouzen a chtěl by, abych převzal obhajobu, pak bych se moc rozmýšlel a věc s ním probral. Je totiž potřeba si uvědomit, že seznámit se se spisovým materiálem mnohdy trvá dlouhou dobu. Pochopit, kdo je kdo, kteří svědkové mluví pravdu, kteří si naopak protiřečí, trvá mnohdy velmi dlouho. Navíc nelze čekat po mnoha měsících či dokonce letech nějaký dramatický zvrat u veřejného zasedání o odvolání, které mnohdy trvá pár minut. Přestože platí trestní řád stejně pro krajské soudy jako pro soudy vrchní, je nutno říci, že existuje určitý rozdíl v jednání o odvolání u krajských soudů naproti vrchním soudům.

Odvolání u krajského soudu

Pokud je ten který obžalovaný souzený u okresního soudu (obvodního v Praze, městského v Brně) jako u soudu prvního stupně a odvolá se, jeho odvolání bude projednáno u krajského soudu (v Praze městského). To je v případě méně závažné trestné činnosti. Nejzávažnějším trestným činem, který je projednávaný u okresního soudu je loupež. Pokud tedy byl obžalovaný souzený okresním soudem jako soudem prvního stupně a odvolá se, jeho odvolání projednává krajský soud. Veřejné zasedání o odvolání je krátké, trvá například deset minut. O odvolání rozhoduje tříčlenný senát, složený z profesionálních soudců. Tito tři profesionální soudci mají na ten který den nařízeno například deset různých veřejných zasedání, přičemž první začíná někdy po osmé ráno, poslední začíná například ve 13 či 14 hodin. Mezitím je oběd. Hodně častým výsledkem veřejného zasedání o odvolání je, že odvolání obžalovaného je zamítnuto.

Odvolání u vrchního soudu

Pokud je někdo souzen krajským soudem jako soudem prvního stupně (v Praze soudem městským) o jeho odvolání rozhoduje vrchní soud. Krajský soud projednává jako soud prvního stupně především vraždy a velmi závažnou hospodářskou trestnou činnost. Vrchní soudy jsou v České republice dva. Veřejné zasedání tam bývá naplánováno na celý den, někdy na dva dny. Obhájci a obžalovaní mohou mluvit déle, nejsou stále vybízení, aby svůj proslov zkrátili. Vrchní soudy častěji věc vracejí soudu prvního stupně a to ať již v neveřejném, tak ve veřejném zasedání. Ani u krajského, ani u vrchního soudu však soudní jednání nemá povahu dalšího soudního jednání, jako proběhlo u soudu prvního stupně. Neprovádějí se opětovné výslechy svědků se vším všudy.

Co z toho ze všeho vyplývá? Je možné, že přijmu obhajobu někoho, kdo má krátce před odvolacím řízením, ať už v takové či onaké podobě. Měl by k tomu být však nějaký důvod. Jsem přesvědčen o tom, že každému advokátovi na jeho klientovi záleží. Většinou je advokátem ten právník, který má o tuto práci zájem, a proto ji šel dělat. Určitě mu na jeho klientovi záleží. Pokud se bude jeho klient snažit přejít ke mně, budu ho opravdu žádat, aby mi tento záměr zdůvodnil. Je samozřejmě možné převzít obhajobu po advokátovi, který náhle dlouhodobě onemocní, odstěhuje se nebo zanechá advokacie. Budu však nanejvýš zdrženlivý přebírat případy těsně před odvoláním, jenom proto, že situace není zrovna nejlepší. Nemyslím si, že já bych tuto situaci nějak vylepšil, lépe nežli dosavadní advokát.

Pokud by však za mnou přišel někdo s tím, že má již nařízeno veřejné zasedání o odvolání a chtěl by, abych případ převzal, tak si opravdu myslím, že bych se moc rozmýšlel. Odvolací řízení není rozhodně těžištěm trestního řízení. Pokud se věc nezlepšila někde hluboko v přípravném řízení, například přibráním znalců a vypracováním posudků, jejichž vypracování někdy trvá velmi dlouhou dobu, nepředpokládám, že u veřejného zasedání o odvolání dojde k nějakému obrácení důkazní situace o 180 stupňů, vezmeme-li v potaz, že v odvolacím řízení se většinou neprovádí žádné důkazy nebo jenom velmi málo.